"rest day"
V noci přišel déšť. Nic velkého, ale nepotěší. V tom mokru mi balení trvalo trochu déle. I tak jsem byl v půl desáté v Meziříčí. Do ubytovny mě pustili až ve dvanáct. Volníčko a dořešit poslední resty co zbývaly. Internet a nákup.
9.4. 10km od Valaš. Meziříčí - 113km
Budíček, spakovat a hned parádní rozcvička. Na začátek nastoupil osmi kilometrový kopec do Mohelnice. Hnus. Tam proběhla vánočka a čaj a už za odměnu jsem šlapal rovinatou krajinou na Olomouc. Cestou se rozpršelo, došlo i na gore-tex. Po rovince to až na ten déšť ubíhalo. Prohlídku Olomouce jsem v tom dešti vzdal. To byla škoda. Jen jsem koupil náhradní stanové kolíky a pokračoval dál na Lipník a Hranice. Paní, která mi v olomouckém Albertu během nákupu svačiny hlídala kolo, mě obdarovala domácí marihuanovou mastí. :) "chvalijů si to na vlka. to se ti bude hodit" říkala. Asi hodinu na to jsem se radši namazal. Začínaly být cítit odřeniny. Dlouho jsem nemohl koupit vodu, tak kempím dál než bylo v plánu. Teplá večeře potěšila. Spím na nevalném místě na břehu Bečvy. zítra jen 10km do Valmezu a rest day :)
8.4. 10km do Mohelnice - 100km
Dnešní ráno se neslo v duchu vyřizování restů. Vložit hotovost na účet, zaplatit pojištění na Spot Connect. Od kamaráda Honzíka jsem nafasoval energi čaj, placatici slivovice a v jedenáct vyrazil směr Olomouc. Počasí nádherný. Slunce, vymetýno, chladno. První kilometry utíkaly jak z praku. Ale jen do Vysokého Mýta. Po tamní pauze začalo být krušno. Ještě že jsem se najedl. Protivítr mi "fuňel do ksichtu" hned od Hradce. Ale jeho kombinace s nekonečnými kopci za Mýtem byla smrtící. Prodírat se kupředu 10km za hodinu bylo frustrující a vyčerpávající. Po úmorné dřině jsem "udělal" 100km a postavil stan. Nemám pořádnou večeři ani snídani, ale hlad mě naštěstí netrápí. Kotník splaskává, snad bude brzo OK. Zato vybavení dostává zabrat. Dnes jsem rozbil stativ a poutko na Spotu. Včera jsem nechal v Boleslavi zámek na kolo.
7.4. Hradec Králové - 80km
Ráno bylo opět hektické. Stejně jako celý předchozí týden. Na slavnostní odjezd jsem se ale dostavil včas. Přišlo opravdu hodně kamarádů a celá rodina. S úderem dvanácté hodiny a za zvuku fanfáry jsem šlápl do pedálů. První etapa do Hradce mě hned prověřila. Počasí taky nebylo úplně ideální. Občas sníh, celkem zima. Do Hradce jsem dorazil v půl šesté. Chvíly posedět s kamarády a spát.
Žádné komentáře:
Okomentovat